Den první (univerzální čas 91023042)

Posun v čase proběhl úspěšně. Ocitli jsme se zhruba v období před 230 000 let před naším letopočtem, v době označované jako doba ledová. V okolní krajině jsou již patrné známky postupného oteplování, ale i tak je stále poměrně chladno.

Okamžitě jsme zahájili hlubší průzkum stop s cílem objevit alespoň náznaky přítomnosti zástupců druhu homo sapiens. Měli jsme velké štěstí, protože v době kolem poledne se nám podařilo spatřit menší tlupu migrující zřejmě z nížin do vyšších poloh. Toto chování nás poněkud překvapilo, protože živočišné druhy se stěhují spíše za teplem než za chladem. Doufáme, že se nám tuto nesrovnalost podaří dalším pozorováním objasnit.

Zdá se, že se tlupa v krajině dobře orientuje, protože téměř okamžitě nalezla vhodné místo k ubytování. Nejprve si však udělali přestávku na posilnění a zhltli několik pečených kuřat. Někteří jedinci mají možná větší množství zásob ještě z původního sídliště, protože o jídlo nejevili příliš velký zájem. Možná ale byli jen vyčerpáni náročnou cestou.

Po krátké odpočinku si rozdělili objevené jeskyně a začali je obsazovat.

Odpoledne skupina vyrazila na menší výpravu do okolí jeskyní. Seznamovali se nejen s prostředím, ale také s možnými nástrahami. Bez problémů například zvládli rychle najít úkryt před šavlozubým tygrem. Zábavné bylo pozorovat, jak si tlupa užívá hraní na sněhu. Běhali z kopce do kopce, hloubili jámy, závodili ve sjezdu atd. Někteří menší pračlovíčci do sněhu dokonce zapadli až po pás a zbytek tlupy je musel vyprošťovat, což z dálky trochu připomínalo vytahování řepy.

Je snad radost ze sněhu jedním z důvodů, proč pralidé tuto nelehkou pouť podnikli?

Výprava do okolí měla však také praktický důvod, a to hledání materiálů, ze kterých se poté snažili vyrobit si oblečení. Přece jen je ještě dost velká zima a prochlazení by pro ně mohlo mít fatální následky.

Jakmile se sešeřilo, vydala se tlupa zpátky do jeskyní, kde už na ně čekalo večerní krmení. Jeskynní kamery zatím nebyly zapojeny, takže jsme se museli spokojit pouze s dálkovým pozorováním. Nejsme si však jistí, zda je tato metoda průkazná, neboť jsme zahlédli, že tlupa hoduje na čemsi, co připomínalo kynuté knedlíky s jahodami, a to se nám zdálo málo pravděpodobné. Obzvlášť přítomnost jahod v zimě jsme si nedovedli rozumně vysvětlit (tedy bez zapojení známých lunárních patronů, které pračlověk přirozeně nemohl znát).

Dnešní večer ale přinesl ještě další překvapení. Nedaleko jeskyní vytvořil termální pramen menší bazének, kde pračlovíci skotačili až dlouho do noci.

Unaveni cestou i spoustou nových zážitků tlupa usnula a zřejmě bude spát klidně až do rána.